Víno a zdraví

Zapamatujte si ta dvě slova, protože přesně charakterizují vztah vína a zdraví. Pravidelnost znamená pít víno každý den. Pokud však jeden nebo dva dny vynecháme, nic se neděje. Budeme-li konzumovat víno 1 - 2x týdně, na lepším zdraví se to neprojeví. Zásadní záležitostí je střídmé pití, protože pravidelné pití přes míru má na zdraví dopad značně negativní. Muž by měl svou denní dávku omezit na 4 decilitry a žena na 2 deci. Na výsledné promile alkoholu v krvi a na rychlost jeho odbourávání mají rozhodující vliv dva faktory, hmotnost a pohlaví. Ženy totiž mají nižší aktivitu enzymu alkoholdehydrogenázy, který řídí odbourávání alkoholu z organismu. Pokud tedy spolu budou chtít "férově pít" stokilový muž a padesátikilová žena a muž vypije litr vína, ženský ekvivalent je 3,5 deci ( 1 litr x 0,5 x 0,7).

Výše uvedené fenolické látky působí na naše zdraví velmi pozitivně. Červená vína jich obsahují 800-4000 mg na litr, u bílých vín je jich méně, 200-500 mg/l. Quercetin má silné antioxidační účinky, rozpouští krevní sraženiny a působí protizánětlivě. Jeho množství v hroznech roste s intezitou slunečního svitu. Katechin má rovněž silné antioxidační účinky a z celkového množství fenolických látek se vyskytuje v největším poměru. Resveratrol vzniká ve slupkách bobulí jako ochranná látka (fungicid) proti plísním a rostlina se jím brání i proti silnému ultrafialovému záření, chladnějšímu počasí a škodlivému vlivu aktivních forem kyslíku. Naše republika patří svou polohou mezi nejseverněji položené vinařské oblasti a proto je vinná réva vystavena tvrdým přírodním podmínkám. Díky tomu má i hodně resveratrolu. Množství této fenolické látky je ovlivněno i technologií při výrobě vína. Nakvášením rmutu dochází k většímu vyluhování a nefiltrovaná vína obsahují větší množství resveratrolu. Odrůda, která má čtyřnásobně větší množství této látky je Pinot noir (Rulandské modré). Obsah resveratrolu se obecně pohybuje od 0,1 do 8 mg/l. A čím je resveratrol tak zajímavý? Silnými antioxidačními účinky, snižováním špatného LDL cholesterolu a zvyšováním dobrého HDL cholesterolu. Má protinádorové účinky a dle posledních vědeckých výzkumů ukrývá tajemství delšího života (aktivuje Sir-2 protein sirituin).

Kromě alkoholu obsahuje víno fenoly. Fenolické látky tvoří skupinu sloučenin, z nichž význanou roli hrají flavonoidy. V červeném víně se nachází vyšší obsah fenolických látek, v bílém víně je zase vyšší obsah antioxidačního enzymu katalýzy a to až 700-800 x.

Víno obsahuje desítky flavonoidů, jejichž složení určuje technologie zpracování, odrůda i zeměpisná poloha. K nejznámějším paří resveratrol, quercetin, katechin, epikatechin, kaemforol, dále fenolkarbonové kyseliny - galová, protokachetová, kumarová, kávová, vanilinová a ferulová. Flavonoidy působí jako antioxidanty, které vážou molekulární kyslík a pomáhají redukovat tvorbu okysličeného lipoproteinu, který je hlavní příčinou kornatění tepen a vzniku trombóz (nejenže potlačují vznik krevních sraženin, ale dokonce dokáží vzniklou sraženinu rozpouštět - díky quercetinu). Tento antioxidační účinek se spolu s účinky vitamínů C, E a Beta karotenu podílí na odbourávání cholesterolu. Negativní LDL cholesterol, který je oxidovaný, se podílí na ucpávání cév tukovými usazeninami. Jeho oxidaci způsobují volné kyslíkové radikály, které v organismu vznikají účinkem stresu, při kouření, působením špatného ovzduší, při tělesné zátěži a ve stáří. Resveratrol tyto volné radikály vychytává a brání před jejich ničivými účinky. Snižuje hladinu špatného LDL cholesterolu, který způsobuje předčasnou arterosklerózu, jež je příčinou ucpávání cév. Zároveň zvyšuje hladinu potřebného HDL cholesterolu, který brání vývoji srdečně cévních chorob.

Většina z nás ví o tzv. francouzském paradoxu. Francouzi jedí poměrně tučná jídla (omáčky, sýry, husí játra), dost kouří a žijí ve stresu, ale díky správné konzumaci vína mají mnohonásobně nižší výskyt infarktů.

Pravidelným a střídmým pitím vína v kombinaci s konzumací zeleniny. Na zeleninu nesmime zapomínat, protože alkohol vyplavuje vitamíny a antioxidační efekt je účinnější za přítomnosti vitamínů.

Na výše popsané téma proběhlo ve světě mnoho vědeckých pokusů. Radi zmiňujeme i vědecké testování, které proběhlo v ČR. Testované osoby pily každý den večer 0,35 l bílého vína (Veltlínské zelené) po dobu 4 týdnů. Významně poklesla hladina krevního fibrinogenu, který způsobuje ucpávání věnčitých tepen a zároveň se zvýšila hladina pozitivního HDL cholesterolu. Překvapivě se nížila i hladina jaterního enzymu alaninominotransferázy, který při zvýšení indikuje poškození jater.

Podle nejnovějších výzkumů mírná konzumace vína zvyšuje ženám šanci počít dítě.

Dánská studie potvrzuje, že konzumentky vína ( 2 decilitry denně) ve třiceti procentech snížily, v době jednoho roku, hranici čekání na otěhotnění. Téměř třicet tisíc žen bylo dotazováno na své nápojové zvyky v porovnání s délkou "snažení". Obecně na tom byly konzumentky alkoholu lépe než abstinetky. Bližším sledováním bylo zjištěno, že nejpozitivnější vliv na plodnost mělo právě víno. Ženy, které upřednostňovaly tento nápoj, čekaly na těhotenství nejkratší dobu.

Červené víno ze severních vinařských oblastí pomáhá ženám po přechodu. Resveratrol a další fytoestrogení látky slouží jako přirozená náhrada poklesu pohlavních hormonů a zabraňují osteoporoze. Navíc potlačují vznik karcinomu prsu a vaječníku.

Víno podporuje trávení, dezinfikuje zažívací trakt a usnadňuje trávení tuků.

Třísloviny obsažené ve víně povzbuzují trávení, napravují poškození sliznice trávicího traktu a mají antibakteriální účinky.Zejména červené víno ničí bakterie způsobující infekci a chrání tak před onemocněním ze stravy, například před salmonelózami. Flavonoidy obsažené ve víně zlepšují bakteriální fermentaci a tím vstřebávání vitamínů a minerálních látek. Látky katechin a quercetin mají významný podíl na snížení vzniku rakoviny zažívacího traktu.

Víno zvyšuje tvorbu enzymů, které štěpí bílkoviny obsažené v pokrmech. Příznivě podporuje svými kyselinkami tráviví činnost. Kyseliny vína a jejich organické soli tvoří uhličitany, které působí zásaditě. Víno konzumované s jídlem příznivě ovlivňuje poměr mezi zásadotvornými a kyselinotvornými procesy důležitých při trávení. Alkohol usnadňuje trávení tků a dalších látek nerozpustných ve vodě.

Lidé se sklony k překyselení by měli dát přednost červenému vínu, ostatní by si měli dopřát bílé víno.

Konzumace vína na lačno se nedoporučuje.

Léčivá hodnota révy vinné je známa již několik tisíc let. Důkazem jsou staré egyptské recepty, při kterých bylo využito víno. Mnoho starověkých řeckých filosofů velebilo léčivou sílu vína. Na ostrově Kos vznikla první lékařská škola, kde se doporučovala léčba vínem (desinfekce ran, diuretikum, snižování tělesné teploty).

Důvodem konzumace vína byla v dobách dávno minulých ochrana před střevními nemocemi, protože nezávadná voda nebyla běžně dostupná. Víno se používalo při nachlazení, na tišení bolesti a také jako desinfekční prostředek na vnější rány. K lečivým účinkům se do vína často přidávaly byliny, koření, med a jiné příměsi. Lidoví léčitelé vyráběli z hroznové šťávy mastičky na odstraňování kožních nemocí. Listy vinné révy se používaly k zástavě krvácení a na kožní záněty. Nezralé hrozny byly používány k léčení bolesti v krku a rozinky na vyléčení nechutenství a proti zácpě. Sladká vína se užívala k léčení řady nemocí jako neštovice, cholera, rakovina, oční infekce, nemoci jater a ledvin.

První lékařská kniha o víně napsaná francouzským lékařem pochází z počátku patnáctého století. Málo se ví a hodně lidí překvapí fakt, že víno se až do konce 19. století užívalo jako oficiálně schválený lék. Ve Francii a v Německu to bylo přes 150 druhů vína, v Čechách a na Moravě asi 10. Kyseliny a alkohol potlačují a ničí škodlivé bakterie a určité odrůdy v kombinaci s půdním složením předávají vínu specifické léčivé latky. Víno se v medicině přestalo používat z důvodu negativních účinků vyšších dávek alkoholu a vývoji syntetických léčiv.

V sedmdesátých letech minulého století se objevily první hypotézy o vlivu vína na kardiovaskulární systém a o deset let později byly tyto domněnky potvrzeny testy na králících. Vše pak potvrdila studie WHO (Světová zdravotnická organizace) o pozitivním vlivu vína na vznik koronárních onemocnění.

Vinná réva přebírá z půdy, na které roste všechny významné živiny a ty pak lze nalézt i ve výsledném produktu - ve víně. Půdní podloží může obsahovat zvýšené množství vápníku, hořčíku, draslíku, železa, fosforu a dalších látek. Z toho pak vycházejí případná léčebná doporučení. Konkrétně lze říci, že :

- alkalicky působí plná vína z vápenitých půd

- antibakteriálně učinkují  tříslovitá vína z jižní Evropy

- krvetvorbu podporují vína s vyšším obsahem železa

- uklidňující účinky mají draslíkatá vína, vína s taniny a vína se zbatkovým cukrem

- na srdce jsou vhodná "draslíkatá" vína

- fungování mozku podporují "fosforečná" vína (tam kde je sopečnatá půda, u nás Litoměřicko)

- při zácpě pomáhají vína z Alsaska (severovýchodní Francie)

- vína z Medocu (Bordeaux) zabraňují arterioskleróze

Víte, že se hrozny používají k velmi úspěšné očistě organismu spojené s redukcí váhy? A vite, že tato kůra se používá při revitalizaci dýchacích cest a dokonce léčí ztrátu čichu ?

Mimo mnoho velmi užitečných látek totiž hrozny obsahují (resp.pecičky) látku, která se jmenuje Prociamidin, a která je větší antioxidant než vítamín E nebo výše popsaný resveratrol. Zde si dovolíme malou odbočku. V Čechách takřka nikdo nezná olej, který se vyrábí z peciček hroznů,  který je skvělý svým složením, tím že není cítět ,a také tím, že má vyšší přepalovací teplotu.

Zpět k hroznové léčbě... ta má příznivý vliv na trávicí ústrojí, jaterní funkce, krevní oběh a látkovou výměnu. Hroznovou léčbou se léčí nechutenství, úprava žaludeční sekrece, chronické zácpy a koliky, záněty ledvin a průdušek, chudokrevnost, podagra, jaterní choroby, nervové choroby a užívá se při rekonvalescenci. Podávají se 3 dávka denně. Na lačný žaludek, 2 hodiny před obědem a 3 hodiny po obědě. Dávky se stupňují od 250 g do 1kg na jednu dávku a zároveň se omezuje ostatní strava. Celá léčba trvá 3 týdny. Lečit se je možné v Rusku na Jaltě a v Oděse, nebo v italském Trentu. Odrůdy typu Heunisch se používají na redukci váhy, na Jaltě se podávají odrůdy, které léčí ztrátu čichu. Terapii je ideální absolvovat na podzim, kdy jsou k dispozici hrozny v nejvyšší kvalitě.